Do 12. června 2009 v Mánesu probíhá výstava Současná evropská skleněná plastika
http://keramika-sklo.blogspot.com/
Connections 2009
Současná evropská skleněná plastika
(Praha, Galerie Mánes, 7. 5. – 12. 6. 2009)
Na počátku léta proběhne v pražské Galerii Mánes ojedinělá výstava nazvaná Connections 2009 – Současná evropská skleněná plastika. Výstava se prostřednictvím děl sedmdesáti čtyř českých a zahraničních autorů snaží představit alespoň část z toho, co vzniká v současné Evropě v oboru sochařské tvorby, využívající vlastnosti a výrazové prostředky skla. Za celé období vývoje oboru ateliérového skla 20. a počátku 21. století je to v České republice první unikátní příležitost, setkat se s mezinárodní konfrontací postojů umělců v takovém rozsahu.
Martin Muranica, Slovenská republika, Spáči, 2007, 30x30x30 cm
Beata Mak - Sobota, Polsko, Elisphere, 2008, 10 x 20 x 9 cm
Světlo je jedním ze základních prvků na nichž stojí současná industriální společnost, jejím znamením a výrazem. Proto se sklo jako jeho hmotný nositel zařadilo mezi fenomény moderního světa 20. a počátku 21. století. Zároveň by ale bylo nesnadné najít materiál srovnatelně naplněný protiklady a i v tom jako by sklo odráželo současný svět více než věrně. Je nádherné a zároveň zrádné, křehké a zranitelné i schopné krutě zraňovat, sálající vnitřním žárem i ledově chladné, naplněné světlem i nekonečnou temnotou hlubiny prostoru, sahající na samé dno věcí. Je nositelem rozporuplných emocí jako obraz samotné podstaty lidského prožívání reality okolního světa. Po staletí se vzpíralo lidské snaze po jeho neomezeném ovládání a dodnes dovoluje jenom něco. Je materiálem vzývaným, ale ve chvílích nezdaru i proklínaným. 20. století přineslo zásadní změnu ve využití materiálových vlastností a výrazových možností skla. Po polovině 50. let začínalo postupně výrazněji pronikat do oblasti výtvarného umění. Dělo se to v souvislosti s proměnami podob moderního umění a zároveň s rozpracováváním technologického postupu tvarování skleněné hmoty tavením do formy, který přinesl do té doby velmi obtížně a omezeně použitelnou možnost využití skla jako materiálu pro sochařskou tvorbu. Vznikalo zvláštní odvětví ateliérové sklářské tvorby, které překročilo hranice vázanosti skleněných výrobků na užitnou či nejvýše dekorativní funkci a nasměrovalo invenci umělců pracujících se sklem k volné umělecké tvorbě. Sklo tak získalo další dimenzi k uplatnění své výrazovosti, svými jedinečnými vlastnostmi poskytlo umělcům nové možnosti využití bohaté podprahové řeči emocí, kterými sklovina vyniká nad jiné materiály.
Lenka Stejskalová - Skoumalová, ČR, Černý objekt, 2007, 80 x 50 x 15 cm
Jaromír Rybák, ČR, Zapomenutí rytíři, 2009, 95 x 81 x 87 cm
Hans Christian Berg, Finsko, Inflated Minds series, 2007, 110 x 35 x 35 cm
Není náhodou, že výstava zaměřená na sklářskou tvorbu v podobě originálních plastik, se koná právě v České republice a v Praze. Směřování skla k uplatnění i v privátní autorské práci bylo ve druhé polovině 20. století celosvětovým trendem a čeští autoři se do tohoto procesu zapsali zásadním způsobem. Bylo to zásluhou po léta budovaných koncepcí a novátorských přístupů v nazírání na úlohu skla v moderní umělecké tvorbě, které při svém školení vstřebávaly generace studentů sklářského ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V českém prostředí byla také rozpracována zmíněná revoluční technologie tavení skla do formy, která dala umělcům možnost pracovat se sklem klasickým způsobem sochařské modelace. I v dalších oblastech, jakými je foukání do forem a hutní tvarování, malování, broušení a rytí, lepení skla aj. nacházeli čeští autoři postupně další a další možnosti skla pro umělecké ztvárnění v netradiční podobě.
V názvu výstavy je vtěleno slovo „spojení“ a ani toto není náhoda. Před lety bylo zásadní hybnou silou nového výtvarného oboru jeho spojení s podněty z jiných druhů umělecké tvorby. Při složitých procesech experimentování s nikým neověřenými postupy ve formování a přetváření skla bylo vždy důležité, aby vznikaly příležitosti pro setkávání umělců – sklářů z celého světa. Pro konfrontaci rozdílných filosofií v přístupu ke sklu i pro prezentaci nových technologií, kdy mnohdy právě skutečnost, že vycházejí ze světa bez zažité řemeslné sklářské tradice přináší nezvyklé myšlenky, překračující meze dosavadního vnímání možného výrazu skla.
Právě proto iniciativa pro uspořádání výstavy evropské skleněné plastiky v Praze vyšla ze středu samotných umělců a očekávaným výsledkem není ohromení veřejnosti líbivým efektem. Prostřednictvím spolupráce s předními teoretiky a kurátory oboru v Evropě bylo pro oslovení k účasti vybráno široké spektrum autorů, jejichž umělecká tvorba ze skla přináší výrazné umělecké podněty, pracuje se zajímavými postupy, zúročuje výjimečným způsobem možnosti skla pro umocnění obsahové působivosti děl a třeba i provokuje kontrastem předmětné podstaty vytvořeného objektu a použitého materiálu, ve snaze vyjádřit osobní postoj k okolnímu světu.
Jaroslav Matouš, ČR, Nad krajinou, 2009, 68 x 74 x 12 cm
Ivan Mareš, ČR, Za oknem, 2009, 95 x 125 x 14 cm
Bert van Loo, Holandsko, Flood, 2008, 95 x 125 x 14 cm
Antonie Leperlier, Francie, Vanite Au Repos XIII Janus Chaus, 2009, 32 x 20 x 22 cm
Eve Koha, Estonsko, Monstera, 2006, 24 x 24 x 11 cm
Sklo je prostředníkem emocí. Noblesa a tajemnost tohoto materiálu může velmi účinně rozkrývat nepovšimnuté krásy kolem nás, ale i obnažovat syrovost pochodů v lidském nitru. V tomto smyslu hovoří zcela mezinárodním jazykem. Je však velmi zajímavé srovnávat, jak na celkový výraz uměleckých realizací působí historické kulturní prostředí, ve kterém se jednotliví autoři pohybují. Pro odborníky z oboru je takové setkání výjimečnou příležitostí sledovat zda se projevují rozdílné tendence v tvorbě umělců z jednotlivých zastoupených států v zaměření k určitým tématům, v temperamentu zpracování, ve snaze po oproštěné monumentalizaci či naopak ve vnímání velmi subtilních dějů či jevů. Podnětný je ale jistě i obecný generační střet výrazu starších autorů, podtrhujících působivost svých prací magií skloviny v nejpůsobivějších světelných a barevných polohách a mladší generace výtvarníků, kterým často pro vyjádření citových pochodů vyhovuje výraz podstatně méně okázalý, aniž by to ubíralo jejich pracím na naléhavosti.
Hanneke Fokkelman, Holandsko, Coquelico, 2009, 28 x 31 cm
Klára Horáčková, ČR, Podešti, 2007, 50 x 20 x 35 cm
Vladimír Bachorík, ČR, Escalation II., 2008, 110 x 47 x 22 cm
Ilja Bílek, ČR, Bod zvratu, 2008, 56 x 26 x 50 cm
Výstava Connections 2009 je místem, kde může návštěvník prožít dobrodružství objevování věcí nádherných i bizarních, uklidňujících i drásajících, jednoduše srozumitelných i vyjadřujících složité emociální stavy. „Spojený“ svět evropské skleněné plastiky počátku třetího tisíciletí rozhodně není světem, kterým je možné projít nevšímavě, bez zastavení.
Text: Ivo Křen, foto: archiv autorů
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
kde se všude časopis dá sehnat v papírové podobě a článek tedy doufám celý?!
........................................................................
Galerie Díla, Uhelný trh 11, Praha 1, Tel.: 603 720 983
Galery shop, Veletržní palác, Dukelských hrdinů, Praha 7, Tel.: 224 301 238
Keramické centrum, Kolbenova 24, Praha 9, Tel.: 283 891 990
Keramik Studio, Sokolovská 7, Praha 8, Tel.: 604 831 800
Keramický ateliér, Vosmíkových 20, Praha 8, Tel.: 602 889 438
Keramické studio, Kohoutov 74, Hajnice u Dvora Králové, Tel.: 499 392 416
Pávek-keramika, Doubravice nad Svitavou, Tel.: 516 432 773
Studio keramiky, Kollárova 16, Praha 8, Tel.: 603 866 791
Výtvarná dílna Matilda, Jiráskova 47, Brno, Tel.: 774 704 044